Obrývání stromů

O hloubce kultivování půdy pod ovocnými stromy se mezi zahrádkáři stále diskutuje. Jedni jsou pro hlubší obrývání na celý rýč a pokládají to za nejdůležitější agrotechnické opatření pro plodnost svých stromů, někteří obrývají jen na půl rýče, někdo s rycími vidlemi a další skupina říká neobrývat vůbec. Další pěstitelé jsou zastánci mulčování trávy, listí či kůry kolem stromů. Střetávají se tu názory a zvyky dvou až tří generací. K objasnění této problematiky je třeba udělat poněkud hlubší rozbor jednotlivých, rozhodujících činitelů.

Pokrok jde stále kupředu a nezastavil se ani v ovocnářství. Na základě nových poznatků je nynější směr v otázce následující: neobrývat, neokopávat a ponechat půdu pod ovocnými stromy bezplevelnou bez zásahu do hlubších částí půdy. Vytváří se tak tzv. černý úhor. Při černém úhoru se kypří povrch půdy častěji a jen do hloubky max. 10 cm. Poslední způsob, i když ne zrovna ekologický, je vytváření černého úhoru pomocí totálních herbicidů.

Nyní si zkusíme jednotlivé způsoby vyhodnotit.

Hluboké obrývání na hloubku rýče: Kořeny většiny ovocných stromů, zejména na slaběji rostoucích, se rozkládají z větší části v hloubce od 5 - 35 cm. Ojedinělé kořeny, které jdou hlouběji, slouží spíše k upevnění stromu v půdě, než jeho výživě. Blízko povrchu půdy se především rozkládá nejcennější kořenové vlášení, které jediné je schopno přijímat z půdy živiny a kyslík. Rozkládají  se v horní, zúrodněné, nejcennější vrstvě půdy proto, že tam mají nejlepší podmínky pro růst. Pravidelné hluboké obrývání tyto kořeny poškozuje. Do hloubky nakypřená půda také rychleji vysychá, v suchém prostředí povrch kořínků zkorkovatí a brání pak příjmu živin. Čím větší kořenová soustava, tím více živin může z půdy načerpat. Na aktivitě kořenů závisí aktivita celého stromu. Poškodíme-li hlubokým obrýváním kořeny, narušíme tím koloběh látek i všechny ostatní pochody ve stromu.

Prstenec mulče: Mulč musíme pravidelně doplňovat, vrstvy se postupně sléhají a tlí. Vytváří se tak výborný humus, který je pro stromy prospěšný. Nedochází k porušování kořenového systému, prostor pod stromy se nezapleveluje. Ovšem vrstva mulče může být ideálním útočištěm pro hryzce a slimáky. A vytvářet těmto škůdcům úkryty na zahradě? To rozhodně nechceme. Také pravidelné přihnojování je přes vrstvu mulče problematické. Půda sice podstatně méně vysychá, na druhé straně může namulčovaná tráva vytvářet střechu, kterou se voda špatně dostává ke kořenům. Poněkud lepší alternativa je půdu zatravnit travou v kombinaci s plazivým, bílým jetelem, trávu častěji sekat a nechat ji na místě ležet. Ovšem do blízkosti kmenů nemůžeme zajet sekačkou. Používá se tedy křovinořez, který ale při malé nepozornosti dokáže silně poškodit kůru a kmeny.

Černý úhor: To je označení pro bezplevelný pás půdy pod stromy při výsadbě do řad nebo vytváření kruhových míst kolem každého stromu, což platí především pro polokmeny a vysokokmeny. Nejcennější část půdního profilu při černém úhoru je kypřena a odplevelována pouze v hloubce 2 - 8 cm.

Důležitým faktorem pro stromy je voda. Jestliže kypříme jen mělce, nepřerušíme spojení se spodní vodou a neznemožníme tím její vzlínání kapilárními póry, kterými také voda vynáší živiny, splavené dříve do hloubky. Kypříme-li půdu při černém úhoru pouze do hloubky 2 - 8 cm, obětujeme nepříznivým účinkům slunce a větrů pouze tuto tenkou vrstvu půdy. Kapilární systém přerušíme jen do této hloubky, zabráníme tím výparu vody a půda pod touto vrstvou zůstává v celém profilu nasycena vláhou. Tato tenká, kypřená vrstva půdy také stačí zachytit déšť i zimní vláhu a umožňuje přístup vzduchu do půdy. V této souvislosti by se dalo říci, že to je jakési mulčování samotnou půdou. Voda, jak známo, pak rozvádí živiny ve stromě.

Teď si možná většina pěstitelů posteskne: „Mělké kypření je asi nejvýhodnější. Ale to znamená každých 14 dní vzít do ruky motyčku a kypřit a kypřit?“ Přitom tato úmorná práce se dá velice snadno ulehčit a zmechanizovat.

Při použití stavebnicového systému VARI osadíme motorovou jednotku na vysokootáčkovou rotační plečku RP-T2/S. Můžeme si podle potřeby zvolit šířku záběru od 16 do 38 cm. Půda se zpracovává maximálně do hloubky 8 cm. Při pravidelné údržbě stačí jedno přejetí po černém úhoru nebo zakroužení kolem kmenu stromu. Navíc se dají řídítka vytočit do strany a obsluha nemusí prolézat pod větvemi až těsně ke kmenům. Ti, kteří se právě teď rozhodli vytvořit si černý úhor pod stromy a doposud zde měli zatravnění až ke kmenům, nemusí se obávat odrývání travního drnu. I s touto rekultivací si rotační plečka hravě poradí. Po prvním přejezdu se naruší drn, druhým přejezdem dochází k jeho částečnému rozdrcení a po třetím přejetí je již drn zcela rozdrcený a zapravený do povrchové vrstvy, kde zároveň poslouží jako organické hnojivo. Pečliví ovocnáři, kteří stromy pravidelně přihnojují, využijí plečku zároveň k zapravení hnojiva do půdy. Rotační plečka najde své využití i na ostatních pěstitelských plochách, květinových záhonech či sklenících. Převodovka rotační plečky nemusí zahálet ani během celého roku, protože díky přestavbovému setu ji lze snadno přestavět na výkonný vertikutátor a travní separátor na okrasný trávník. VARI je vskutku variabilní.

Autor: Jan Kopřiva, foto: Jaromír Malich