Sušení sena

Začíná to pokosením louky. Kdo neovládá umění sekat kosou, pro toho je nejvhodnější bubnová sekačka. Sečený porost je odhazován žacím diskem na stranu. Řádkování sečeného porostu umožňuje demontovatelná boční zástěrka. Pokud tuto odstraníme, je pokos rovnoměrně rozhozen po ploše pro sušení. Při dodržení správné techniky sečení lze velmi dobře sekat i polehlou trávu. Vlastní sečení zajišťuje žací disk se čtyřmi ocelovými noži.

Tráva na sena se seče po odkvětu většiny druhů travin, tedy začátkem června, takže se suší většinou v červnu. Druhé trávě se říká otava, jejíž sečení probíhá na přelomu srpna a září dle klimatických podmínek.

Způsob sečení s bubnovou sekačkou je takový, že vždy začínáme od středu pozemku a postupujeme dál ke kraji. Je to z toho důvodu, že pokud by se tam schovávalo nějaké drobné zvíře (zajíc), má možnost utéci. Nezaženeme ho do středu, kde by mohlo dojít k jeho poranění. Neoplocené pozemky (především poblíž lesa) doporučujeme před sekáním projít. Často se vysoká tráva stává útočištěm srnčího a může v ní být ukryto mládě, které místo, aby uteklo, se naopak přikrčí k zemi a zůstane na místě.

Pokud chcete sekat a současně i obracet a shrnovat a poté seno odvézt, je vhodné použít jeden ze stavebnicových nebo multifunkčních systémů VARI. Jednoduše přestavíte bubnovou sekačku na obraceč či shrnovač bez pomoci dalšího člověka.

Posečete nejlépe brzo ráno, nebo večer den předem a necháte ležet a zaschnout. První obracení je vždycky nejnáročnější, tráva je totiž ještě mokrá a těžká. Pomocí obraceče seno, či ještě trávu rozházíme na tenkou vrstvu po pozemku. Stejným způsobem postupujeme i při obracení. Objíždíme pozemek v kruzích dokola a na uvolněné místo rozhazujeme trávu či seno. Až seno uschne, pomocí obraceče dáme seno do řádků. Z řádků už lehce seno nabereme vidlemi a naložíme na přívěs, který je také součástí stavebnicového či multifunkčního systému a odvezeme, kam potřebujeme. Pozor na to, aby seno moc nepřeschlo. Hrozilo by, že se ty nejcennější části sena odrolí. Ty přitom králíkům a dalšímu zvířectvu chutnají nejvíc. Dobře usušené seno šustí a stébla v něm obsažená se neohýbají, ale lámou. Seno skladujeme nejlépe na půdě, ve stodole nebo v seníku, tam, kde nebude vlhko. Se zkrmováním sena někdo doporučuje tři neděle počkat, někdo až šest neděl, někdo zkrmuje hned. To necháme na vás. Zejména usušení stonků jetele a vojtěšky může být problematické (vyžaduje delší dobu sušení nebo vyšší teplotu), neboť obsahují velké množství vody.