Zpracování půdy - část první

V našich zemích jsou pro nás nejznámější bratranci František a Václav Veverkové z Rybitví u Pardubic. Ti zkonstruovali pluh s válcovou odhrnovací deskou, plazem a ostřím šikmo nastaveným ke směru jízdy. Skýva se tímto dobře odkrojovala a obracela, navíc se tím snížil i odpor pluhu. Válcová odhrnovačka se velmi dobře vyráběla. Jejich pluh se velmi rychle rozšířil po celé Evropě a stal se tak nejoblíbenějším pluhem pro zpracování lehkých a středně těžkých půd.

Ostatní stroje s pevnými pracovními nástroji jsou stavěny na obdobných základech jako pluhy.

Úrodnost půdy je základem pro dosažení dobrých pěstitelských výsledků. Vliv na to mají zejména fyzikální  a  chemické  vlastnosti půdy, činnost mikroorganismů,  vodní  režim  a  to neméně důležité - zpracování.

 

Zpracování půdy

Jedná se o skupinu operací a agrotechnických zásahů, které mají za úkol vytvořit ideální podmínky pro růst a vývoj pěstovaných plodin. Účelem je nakypřit půdu, zapravit do půdy hnojiva, pesticidy a posklizňové zbytky. Správnými postupy dosáhneme snížení eroze a splavování živin, ale i omezení přebytečného výparu vody. Redukujeme tím také plevele, škůdce a choroby. Při zpracování půdy se snažíme upravit povrch a tím vytvořit seťové lůžko.

Klasický způsob zpracování půdy.

Skládá se ze tří základních činností.

1. Základní zpracování půdy (podmítka, orba)

2. předseťová příprava půdy (smykování, kypření, vláčení, válení)

3. kultivace během vegetace (vláčení, válení, hrobkování, plečkování,…)

S VARI systémem můžeme provádět všechny potřebné činnosti.

 

1. Základní zpracování půdy

Podmítka

Podmítka je druh mělké orby, která nám pomáhá lépe hospodařit s půdní vláhou, provzdušňuje půdu a podporuje rozvoj aerobních mikroorganismů. Pomáhá vcelku dobře eliminovat množství plevelů a s tím související rozmach chorob a škůdců. Kdy k ní přistupujeme? Jednoduše po sklizni. Při podmítce narušujeme vrchní vrstvu ornice zpravidla mezi 5 – 15 cm. Díky ní do půdy zapravíme rostlinné zbytky, popřípadě vydrolená semena plevelů. Ty po vzejití můžeme využít jako zelené hnojení pro podzimní orbu. Důležitou roli hraje i v případě, kdy potřebujeme do půdy zapravit hnojivo.

Dobře provedená podmítka nám na podzim může usnadnit a zkvalitnit orbu.

Podmítku můžeme provést pomocí AKY-356. Spadá do kategorie radličkových kypřičů nesených. To z toho důvodu, že se zapojuje do nastavovacího tělesa NT-3. Zde podotýkám, že je důležité provést správné nastavení tělesa. Při používání kypřiče je nutné, aby všechny radličky byly při jízdě stejně „potopené“ v zemi. Tak teprve docílíme rovnoměrné podmítky. U tohoto typu kypřiče si můžeme nastavit i šíři záběru. Tu volíme tak, aby se nám kypřič pokud možno neucpával rostlinnými zbytky.

Další stroj, který lze použít je kombinátor K-720, pracuje na stejném principu jako radličkový kypřič. Je navíc vybaven prutovým válcem pro drcení hrud.

Orba

je jednou z nejpoužívanějších operací při zpracování půdy. Při orbě je postupně odřezávána skýva, a přes ohrnovací desku je zvedána, odsouvána do strany a následně otočena. Během orby jsou do ornice vpravovány rostlinné zbytky, organická i anorganická hnojiva. Orba se provádí za účelem dosažení optimální úrodnosti půdy.

Pro tuto činnost můžeme využít jednostranný pluh APJ-018 nebo pluh oboustranný APH-352 viz čl. „Jak na podzim nejlépe zpracovat půdu“

Dle hloubky zpracování dělíme orbu:

podmítku                       5 až 15 cm

mělkou orbu                15 až 18 cm

střední orbu                 18 až 24 cm

hlubokou orbu              24 až 30 cm

 

Způsoby orby:

A. Záhonová orba – provádí se pomocí jednostranného pluhu

 

 

 

 

 

B. Orba do roviny – provádí se pomocí oboustranného pluhu

 

 

 

 

 

V další části se dozvíte něco o předseťové přípravě půdy (smykování, kypření, vláčení, válení) a kultivace během vegetace (vláčení, válení, hrobkování, plečkování,…)