V našich zemích jsou pro nás nejznámější bratranci František a Václav Veverkové z Rybitví u Pardubic. Ti zkonstruovali pluh s válcovou odhrnovací deskou, plazem a ostřím šikmo nastaveným ke směru jízdy. Skýva se tímto dobře odkrojovala a obracela, navíc se tím snížil i odpor pluhu. Válcová odhrnovačka se velmi dobře vyráběla. Jejich pluh se velmi rychle rozšířil po celé Evropě a stal se tak nejoblíbenějším pluhem pro zpracování lehkých a středně těžkých půd.
Ostatní stroje s pevnými pracovními nástroji jsou stavěny na obdobných základech jako pluhy.
Úrodnost půdy je základem pro dosažení dobrých pěstitelských výsledků. Vliv na to mají zejména fyzikální a chemické vlastnosti půdy, činnost mikroorganismů, vodní režim a to neméně důležité - zpracování.
Zpracování půdy
Jedná se o skupinu operací a agrotechnických zásahů, které mají za úkol vytvořit ideální podmínky pro růst a vývoj pěstovaných plodin. Účelem je nakypřit půdu, zapravit do půdy hnojiva, pesticidy a posklizňové zbytky. Správnými postupy dosáhneme snížení eroze a splavování živin, ale i omezení přebytečného výparu vody. Redukujeme tím také plevele, škůdce a choroby. Při zpracování půdy se snažíme upravit povrch a tím vytvořit seťové lůžko.
Klasický způsob zpracování půdy.
Skládá se ze tří základních činností.
-
Základní zpracování půdy (podmítka, orba)
-
předseťová příprava půdy (smykování, kypření, vláčení, válení)
-
kultivace během vegetace (vláčení, válení, hrobkování, plečkování,…)
S VARI systémem můžeme provádět všechny potřebné činnosti.
-
Základní zpracování půdy
Podmítka
Podmítka je druh mělké orby, která nám pomáhá lépe hospodařit s půdní vláhou, provzdušňuje půdu a podporuje rozvoj aerobních mikroorganismů. Pomáhá vcelku dobře eliminovat množství plevelů a s tím související rozmach chorob a škůdců. Kdy k ní přistupujeme? Jednoduše po sklizni. Při podmítce narušujeme vrchní vrstvu ornice zpravidla mezi 5 – 15 cm. Díky ní do půdy zapravíme rostlinné zbytky, popřípadě vydrolená semena plevelů. Ty po vzejití můžeme využít jako zelené hnojení pro podzimní orbu. Důležitou roli hraje i v případě, kdy potřebujeme do půdy zapravit hnojivo.
Dobře provedená podmítka nám na podzim může usnadnit a zkvalitnit orbu.
Podmítku můžeme provést pomocí AKY-356. Spadá do kategorie radličkových kypřičů nesených. To z toho důvodu, že se zapojuje do nastavovacího tělesa NT-3. Zde podotýkám, že je důležité provést správné nastavení tělesa. Při používání kypřiče je nutné, aby všechny radličky byly při jízdě stejně „potopené“ v zemi. Tak teprve docílíme rovnoměrné podmítky. U tohoto typu kypřiče si můžeme nastavit i šíři záběru. Tu volíme tak, aby se nám kypřič pokud možno neucpával rostlinnými zbytky.
Další stroj, který lze použít je kombinátor K-720, pracuje na stejném principu jako radličkový kypřič. Je navíc vybaven prutovým válcem pro drcení hrud.
Orba
je jednou z nejpoužívanějších operací při zpracování půdy. Při orbě je postupně odřezávána skýva, a přes ohrnovací desku je zvedána, odsouvána do strany a následně otočena. Během orby jsou do ornice vpravovány rostlinné zbytky, organická i anorganická hnojiva. Orba se provádí za účelem dosažení optimální úrodnosti půdy.
Pro tuto činnost můžeme využít jednostranný pluh APJ-018 nebo pluh oboustranný APH-352 viz čl. „Jak na podzim nejlépe zpracovat půdu“
Dle hloubky zpracování dělíme orbu:
podmítku 5 až 15 cm
mělkou orbu 15 až 18 cm
střední orbu 18 až 24 cm
hlubokou orbu 24 až 30 cm
Způsoby orby:
A. Záhonová orba – provádí se pomocí jednostranného pluhu
B. Orba do roviny – provádí se pomocí oboustranného pluhu
V další části se dozvíte něco o předseťové přípravě půdy (smykování, kypření, vláčení, válení) a kultivace během vegetace (vláčení, válení, hrobkování, plečkování,…)